Představte si, že je poslední srpnový den. Slunce stále agresivní jako v červenci, kdy se snažilo upéct každého, kdo se odvážil vyjít ven bez opalovacího krému s faktorem 50. Ne, žádné takové to příjemné babí léto, kdy si říkáte, že vlastně léto není tak špatné a že byste klidně snesli ještě pár týdnů tohoto počasí.
A právě v tento den, kdy škola už netrpělivě přešlapuje za rohem, stojíte na svém balkoně. Není to žádný velkolepý balkon hodný Romea a Julie, ale spíš takový, kam se sotva vejdete vy a vaše ranní kafé. Ale hej, aspoň máte balkon, že?
Na tomto miniaturním kousku venkovního prostoru, který hrdě nazýváte balkonem, stojí květináč. Není to jen tak ledajaký květináč. Je to ten, co jste dostali od tety Boženy k narozeninám před třemi lety a od té doby se ho marně snažíte někam "nenápadně" uklidit.
A v tomto květináči bují život. Ne, není to plevel, i když by to bylo pochopitelné vzhledem k mým zahradnickým schopnostem. Jsou to žluté květy. Žluté jako kanárek, který se vykoupal v kurkumě. Žluté jako banán, který už je na pokraji své životnosti, ale vy ho stejně sníte, protože nesnášíte plýtvání jídlem.
Tyto květy, navzdory vašemu chronickému zanedbávání a občasnému přelévání (protože kdo by si pamatoval, kdy naposledy zaléval, že?), se rozhodly, že budou kvést. A to ne jen tak ledajak. Ne, tyto květy se rozhodly, že uspořádají celou žlutou párty přímo v květináči.
Je to, jako by ty květy věděly, že je poslední srpnový den, a řekly si: "Hej, kámo, pojďme to rozjet naposledy, než přijde podzim a všichni budeme vypadat jako zvadlý salát!" A tak tam stojí, v plné své žluté kráse, jako malá sluníčka, která se rozhodla ignorovat fakt, že prázdniny pomalu končí.
A vy tam stojíte, s kávou v ruce, díváte se na tenhle bizarní výjev – křiklavě žluté květy v ještě křiklavějším květináči – a nemůžete se rozhodnout, jestli je to ta nejkrásnější nebo nejabsurdnější věc, kterou jste kdy viděli. Ale víte co? Je to váš malý kousek léta, váš malý zázrak na balkoně, a i když to vypadá jako scéna ze surrealistického filmu, nemůžete si pomoct a musíte se usmát.
Protože někdy jsou to právě ty nejpodivnější věci, které nám přinášejí největší radost. A kdo ví, možná příští rok dostanete od tety Boženy květináč se sovičkami. To bude teprve podívaná!