Projekt města budoucnosti The Line

Očekává se, že v The Line bude žít devět milionů lidí, což je více než v kterémkoli jiném městě v Saúdské Arábii. Město nebo reklamní trik. Výzkumníci z Complexity Science Hub nyní ukazují, proč by The Line neměl být výkladní skříní budoucích měst.

Petr Janša

Když se řekne Saúdská Arábie, mnozí si automaticky představí obrovské ropné plošiny, zlaté pouště a tradiční beduínské kultury. Avšak v posledních letech se království snaží ukázat světu nový obraz – obraz moderního státu, který se nebojí směle kročit do budoucnosti. V centru této transformace stojí Vize 2030, strategický plán, který vytyčil korunní princ Mohammed bin Salman s cílem kompletně přeformulovat ekonomiku a společnost země. Tento ambiciózní plán se netýká jen ekonomiky, ale i urbanismu, technologií a sociálních změn. Jedním z jeho nejvýraznějších aspektů jsou architektonické „giga projekty“, které mají potenciál změnit saúdskou krajinu navždy.

ilustrační video

Architektonické giga projekty a jejich role v saúdské Vizi 2030Výraz „giga projekt“ může znít jako něco ze science fiction, ale v Saúdské Arábii se jedná o skutečné, konkrétní plány, které překračují běžné rozsahy architektonických projektů. Giga projekty jsou mega-stavebními podniky, jež mají ambici nejen přetvořit fyzický svět, ale také posunout hranice toho, co považujeme za možné.

Divoký, drsný a do této chvíle nespoutaný válečník Ernst Röhm, si je jistý: Hitler bude nemilosrdný!

Příkladem takového projektu je The Line, navrhované město, které se rozprostírá na délku neuvěřitelných 170 kilometrů. Tato lineární metropole, která má být osídlena devíti miliony lidí, je prezentována jako řešení pro život v harmonii s přírodou – bez aut a emisí, s veškerou infrastrukturou skrytou pod zemí.

Neom, další gigantický projekt, je plánovaná transnacionální městská a ekonomická zóna, která se má stát centrem inovací a technologického pokroku. Jde o snahu vytvořit hub pro nové způsoby života, práce a podnikání v digitální éře, s akcentem na udržitelnost a alternativní zdroje energie.

Jeddah Central je zamýšlen jako kulturní a obchodní srdce na pobřeží Rudého moře, kde se má spojit historie s moderní architekturou, a Trojena, plánované lyžařské a rekreační středisko, které má přinést sníh a zimní radovánky do prostředí, kde by to málokdo čekal.

Tyto giga projekty jsou ztělesněním snahy Saúdské Arábie o diverzifikaci své ekonomiky a snížení závislosti na ropném průmyslu. Vize 2030 není jen o vytváření nových měst a turistických destinací; jde o vytvoření nového obrazu země, který bude atraktivní pro mezinárodní investory, turisty a talentované profesionály z celého světa. Tímto způsobem Saúdská Arábie ukazuje světu, že je připravena na ekonomické a sociální změny, které přinesou budoucí desetiletí.

Jedná se o projekt s mnoha vrstvami – od ekonomických přes sociální až po kulturní - a každá z nich hraje klíčovou roli v transformaci saúdské společnosti. Giga projekty jsou výzvou, ale i příslibem nové éry, ve které Saúdská Arábie může ukázat světu, že je víc než jen země ropy. Je to země, která se nebojí postavit města budoucnosti uprostřed pouště.

Kritika a kontroverze

Saúdská Arábie, známá svými rozsáhlými pouštěmi a bohatými ropnými rezervami, se nyní vydává na cestu transformace, která má vyústit ve futuristická města vystupující z písečných dun. Giga projekty jako Neom, The Line a Trojena symbolizují snahu království o diverzifikaci ekonomiky a změnu sociální struktury. Avšak tyto ambiciózní plány přitahují nejen obdiv, ale i ostrou kritiku a kontroverze, které se točí kolem etických a sociálních otázek.

Jedním z hlavních bodů kritiky je vystěhování obyvatel, které je často nezbytnou součástí realizace těchto megalomanských projektů. Původní obyvatelé a komunity jsou vyměňováni za nové infrastruktury a turistická lákadla, což vyvolává otázky ohledně práv a kompenzací pro ty, kteří jsou nuceni opustit své domovy. Místní svědectví, ač často neveřejná, hovoří o nespokojenosti a pocitu nespravedlnosti, který se šíří mezi vystěhovanými.

Dalším palčivým problémem je zacházení s migrujícími dělníky, kteří jsou nasazeni na stavbách těchto nových měst. Příběhy o nehumánních pracovních podmínkách, nízkých mzdách a nedostatečné zdravotní péči se stávají středobodem mezinárodního zájmu a kritiky. Tyto praktiky vrhají stín na vyhlídky giga projektů a na jejich proklamované cíle udržitelnosti a inovací.

Kritici rovněž argumentují, že i když jsou tyto projekty prezentovány jako hnací motor reformy a modernizace, v mnoha případech jde spíše o budování image a o snahu přilákat zahraniční investice a turisty. Obavy z „praní špinavých peněz“ a otázky transparentnosti financování a provozu těchto projektů zůstávají nezodpovězené.

Kulturní a sociální dopad

Přestože existuje mnoho kontroverzí, nelze popřít, že giga projekty v Saúdské Arábii přinášejí i určité pozitivní sociální a kulturní změny. V zemi, kde byly ženy ještě nedávno velmi omezeny v osobním i profesním životě, se nyní objevují příležitosti, které byly ještě před několika lety nepředstavitelné. Ženy mohou nyní řídit auta, cestovat bez mužského doprovodu a působit v profesích, které byly dříve výhradně mužské.

Mladší generace, která tvoří většinu populace, vnímá tyto projekty jako cestu k modernější a otevřenější společnosti. Místní umělci a architekti, s nimiž jsem měl možnost hovořit, vyjadřují naději, že jejich práce a tvůrčí přístupy budou mít větší prostor a uznání v rámci těchto nových urbanistických konceptů.

AJO Carsharing – smutný konec jedné éry sdílené mobility

Saúdská Arábie se rovněž snaží vytvořit prostředí, kde mohou prosperovat umění a kultura. V rámci projektů jako je AlUla se otevírají nové galerie a muzea, které slouží jako platforma pro domácí i mezinárodní umělce. Tato snaha může pomoci změnit vnímání království ve světě a ukázat jeho bohatý kulturní odkaz a podporu současného umění.

Výstavba měst budoucnosti v srdci pouště je tedy rozporuplným fenoménem. Na jedné straně přináší naději na sociální změny, na straně druhé vyvolává etické dilema a otázky spravedlnosti. Budoucnost ukáže, zda se ambiciózní plány korunního prince Mohammeda bin Salmána stanou skutečným motorem reformy, nebo zůstanou jen monumentem jeho vlastních vizí.

Trojena – od pouště k lyžařskému středisku

V srdci saúdskoarabské pouště se zrodil odvážný nápad. Projekt Trojena, lyžařské středisko plánované v jedné z nejteplejších zemí světa, se stává příkladem ambiciózního směřování Saúdské Arábie. Tato případová studie se zaměřuje na detailní pohled na tento unikátní projekt, který má podle plánů spočinout v náručí saúdskoarabské pouště, a přitom nabídnout zážitky srovnatelné s alpskými lyžařskými středisky.

Trojena, součást širšího projektu Neom, je zasazena do horské oblasti na severozápadě Saúdské Arábie. V této lokalitě, kde teploty v zimních měsících mohou klesnout pod bod mrazu, se rodí vizionářský plán, který má přilákat turisty z celého světa. Zaha Hadid Architects, renomované architektonické studio zanechávající svůj otisk po celém světě, bylo pověřeno navržením střediska, které má být synonymem pro inovaci a luxus.

Design Trojeny je inspirován přirozenými formami, které se objevují v místní geologii. Organické linie a plynulé křivky navržené Zaha Hadid Architects odrážejí kontury horského terénu a zároveň přinášejí moderní estetiku, která je pro studio charakteristická. Projekt zahrnuje nejen lyžařské svahy, ale i ubytovací zařízení, obchody, restaurace a další doprovodné služby, které jsou nezbytné pro vytvoření plnohodnotného rekreačního střediska.

Trojena symbolizuje touhu Saúdské Arábie stát se destinací, která je schopna nabídnout jedinečné zážitky, ať už jde o pohled na rozsáhlé písečné duny, nebo na svahy pokryté sněhem. Toto středisko má být důkazem, že Saúdská Arábie je schopna překonat přirozené klimatické podmínky a stát se atraktivním místem pro milovníky zimních sportů.

Zároveň Trojena představuje významný krok v rámci Vize 2030, strategického plánu korunního prince Mohammeda bin Salmána, který má za cíl snížit ekonomickou závislost země na ropě a rozšířit její turistický a zábavní průmysl. Investice do projektu Trojena a podobných giga projektů jsou tak nejen odrazem ekonomických ambicí, ale i snahou o sociální reformy a zlepšení image země na mezinárodním poli.

Architektonický design Trojeny od Zaha Hadid Architects je příkladem toho, jak může být umění a architektura využita k posílení turistického sektoru a k přitáhnutí globální pozornosti. Vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie se otevírá světu, Trojena se stává jedním z klíčových prvků, které mají přispět k proměně země v moderní, dynamickou a přitažlivou destinaci.

Přestože je Trojena stále ve fázi plánování a výstavby, její potenciál a ambice jsou nesporné. Může se stát příkladem toho, jak mohou být zdánlivě nereálné projekty realizovány s pomocí moderních technologií, inovativního myšlení a odvahy překročit zaběhnuté hranice. Saúdská Arábie se tak postupně přetváří v zemi, kde se budoucnost stává současností, a kde se města budoucnosti rodí v srdci pouště.

Blízká i vzdálená budoucnost

V srdci písečných dun a paloučků vznikají celá nová města. Arábie se odhodlala vstoupit do éry architektonického inovativismu s projekty, které by mohly překreslit mapu světového urbanismu. Giga projekty jako The Line a Neom, které se vynořují z pouštního pláště, jsou stejně odvážné jako kontroverzní. Tyto projekty vyvolávají otázky nejen o estetice a inovaci, ale i o udržitelnosti a dlouhodobém dopadu na ekonomiku a životní prostředí.

Senzačním rozsáhlým projektem „The Line“ chce Saúdská Arábie postavit v poušti 170 kilometrů dlouhé město. „Kruh“ by byl z matematického hlediska efektivnější.

Udržitelnost je slovo, které rezonuje v srdcích ekologů a ekonomů, ale jeho význam se stává neuchopitelným, když je připojeno k gigantickým projektům, jako jsou ty v Saúdské Arábii. Při pohledu na předpokládané množství spotřebovaných zdrojů – od oceli a betonu až po vodu - je třeba se ptát, jaký bude skutečný ekologický dopad těchto ‚měst budoucnosti‘. Je možné, že za působivými fasádami a hypermoderní infrastrukturou se skrývá přehlížená ekologická cena.

Íránská poprava dítěte odsouzená Úřadem OSN pro lidská práva

Vezměme například The Line, město s nulovými emisemi, které je propagováno jako model udržitelného urbanismu. Jeho konstrukce vyžaduje obrovské množství materiálů a energie, což vyvolává otázky o jeho uhlíkové stopě. Jak lze dosáhnout udržitelnosti v prostředí, které je přirozeně nepřátelské a vyžaduje si obrovské technologické intervence, aby se stalo obyvatelným?

Saúdská Arábie se snaží čelit těmto výzvám s vírou ve vědu a technologii. Existují plány na využití obnovitelných zdrojů energie, jako je solární a větrná energie, a na inovace v oblasti vodního hospodářství, jako je odsolování mořské vody a recyklace odpadní vody. Avšak, kritici argumentují, že tyto technologie, ačkoli jsou slibné, nemusí být dostatečné pro neutralizaci negativních dopadů takových masivních staveb.

Projekty jako The Line, Neom a další giga projekty v Saúdské Arábii jsou fascinující směsí vizionářského snění a inženýrské odvahy. Představují snahu země transformovat svou ekonomiku, společnost a mezinárodní postavení. Výzvy spojené s udržitelností a ekologickým dopadem těchto projektů jsou obrovské, ale nejsou bez možných řešení. Technologický pokrok a inovace mohou hrát klíčovou roli v minimalizaci negativních dopadů a v podpoře trvalého rozvoje.

Giga projekty mají potenciál formovat nejen budoucnost Saúdské Arábie, ale i její pozici ve světě. Jsou symbolem ambice a představivosti, ale také připomínkou, že každý krok vpřed musí být učiněn s ohledem na dlouhodobé důsledky pro planetu a její obyvatele. Nechť tento příspěvek slouží jako výzva čtenářům, aby se zamysleli nad tím, zda tato architektonická díla představují skutečný pokrok, nebo jsou to jen povrchní změny, které zastírají hlubší problémy. Jaké jsou vaše myšlenky? Jsou giga projekty Saúdské Arábie vizi budoucnosti, nebo pouhým futuristickým „fasádismem"!

skupina o bydlení